EKONOMICKÁ TRANSFORMACE

V ČESKOSLOVENSKU

TRANSFORMACE

ekonomiky

přeměna / přechod československé ekonomiky z příkazové formy řízené státem na tržní, se soukromým sektorem

ČESKOSLOVENSKO PO R. 1918

= zastaralé výrobní technologie

= vysoké náklady na výrobu

= nízká kvalita výrobků

= nízká konkurenceschopnost

změna v r. 1919 = velká měnová reforma Aloise RAŠÍNA - zavedena ČESKOSLOVENSKÁ MĚNA

1/2 nových bankovek do oběhu

1/2 zadržena, náhradou 1% dluhopisy

r. 1929 = pád NY burzy, krach - finanční krize - dostiženo i Československo > závislost na zahraničních trzích

r. 1939 = Protektorát Čechy a Morava = válečné řízené hospodářství - výroba zbraní

ZNÁRODNĚNÍ

převod soukromého majetku do veřejného, tj. především do státního vlastnictví ve veřejném zájmu za náhradu v adekvátní ceně

r. 1945 = formálně obnoveno tržní hospodářství > ještě tentýž rok provedena měnová reforma a zahájena první fáze ZNÁRODNĚNÍ

únor '48 = komunistický PŘEVRAT

> kolektivizace zemědělství, zestátnění veškerých podinků, vznik JZD

definitivní konec soukromého sektoru

vytvořen model CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉ EKONOMIKY ("CPE")

nejdůležitější je PLNIT PLÁNY - neřeší konkurenci, zisky - domnělá životní úroveň - vytváření pseudobohatství a pseudozázemí

r. 1968 = období Pražského jara (A. Dubček a spol.) - první názor PROTI modelu CPE = Václav KLAUS + skupina na ČSAV (Ježek, Kreuter, Dyba, ...)

KSČ odmítá jakékoli návrhy na REVIZIONISMUS

pokusy o reformy = "Rozsypalova reforma" (konec 50.let)

60. léta = Ota ŠIK - spojení tržní ekonomiky s plánováním

70. / 80. léta = utužení modelu CPE - projevují se nedostatky čsl. hospodářství

r. 1985 = do čela ÚV KSSS se dostává Michail GORBAČOV

u nás obnovení proreformních nálad

stále silný vliv KSČ - hlubší spolupráce s RVHP

leden 1987 = poprvé zmíněna kompletní PROMĚNA české ekonomiky od základů

r. 1986 = založen Kabinet prognóz ČSAV (později Prognostický ústav) = Valtr KOMÁREK = další kritika CPE

r. 1989 = SAMETOVÁ REVOLUCE = definitivní pád komunistické moci, uvědomění si důležitosti přeměny ekonomiky

hroucení komunistických režimů - nepřipravenost na rychlý přechod a řešení problémů transformace

žádná koncepce, pouze CÍL = vyrovnat se vyspělým tržním ekonomikám, obstát v konkurenci zemí západní Evropy

40 let komunismu - řada VÝHOD i NEVÝHOD

relativně výkonný průmysl, zemědělství - zvyk práci a plnění plánů

kvalifikované a zkušené pracovní síly schopné přizpůsobení

vysoká zaměstnanost

nejmenší zadluženost z komunistických států

rozpad RVHP

narůstající potíže SSSR

krize na Středním Východě

sjednocení Německa - omezení výměny zboží

recese západních ekonomik

neexistující soukromý sektor

zničené životní prostředí

3 názorové proudy na způsob TRANSFORMACE

LIBERÁLNÍ proud = zastánci RYCHLÉ / ŠOKOVÉ transformace - v čele VÁCLAV KLAUS

DRUHÝ směr = zastánci tržní ekonomiky se ZÁSAHY STÁTU a jeho silnou pozicí - byli pro POMALEJŠÍ cestu transformace

v čele Miloš ZEMAN, Valtr Komárek, ...

TŘETÍ směr = pouze zlepšení stávajícího systému, reformy - spojení toho nejlepšího ze socialismu a kapitalismu > Ota ŠIK, Milan Zelený, ...

od zač. r. 1990 = převaha LIBERÁLNÍHO proudu Václava KLAUSE

září 1990 = předložen scénář ekonomické reformy (= TRASFORMACE)

leden 1991 = nastartování LIBERALIZACE CEN = žádné zásahy státu

> stvrzeno přijetím ZÁKONA O CENÁCH a zavedením VNITŘNÍ KONVERTIBILITY (= směnitelnosti) KORUNY

jedním z cílů bylo zabránit vzniku DEVALVAČNĚ-INFLAČNÍ SPIRÁLY

DEVALVACE

znehodnocení / oficiální úřední snížení kurzu domácí měny vůči ostatním měnám

během r. 1990 čsl. koruna celkem TŘIKRÁT DEVALVOVÁNA

8. ledna - o 16,6%

15. října - o 55,3%

28. prosince - o 16%

14,29 vs. 28 Kčs / dolar

až do května 1997 - FIXNÍ KURZ koruny = ojedinělé v postkomunistických zemích = KOTVA čsl. ekonomiky

PRIVATIZACE

převod veřejného (státního) majetku do soukromého vlastnictví

opět dva pohledy na RYCHLOST privatizace

RYCHLÁ privatizace = co nejrychlejší převod podniků a jejich restrukturalizace

cílem ZABRÁNIT tzv. PŘEDPRIVATIZAČNÍ AGÓNII = čekání na privatizaci - ztráta zájmu - neaktivní čekání na nového vlastníka

POMALÁ = argument VHODNÉHO VLASTNÍKA = výběr je složitý, zdlouhavý - nejdřív KOMERCIALIZACE (převod na A.S.) - poté rozdělení a následně hledání vhodného vlastníka

nakonec výběr způsobu RYCHLÉ PRIVATIZACE

01/1991 - 1993 = MALÁ privatizace

05/1992 - 12/1994 = VELKÁ privatizace

§403/1990 Sb. = RESTITUCE

RESTITUCE

navracení znárodněného / konfiskovaného majetku bývalým soukr. vlastníkům, církvím a jiným institucím

důraz na RYCHLOST = nutnost SPECIFICKÉ metody

VELKÁ (KUPONOVÁ) PRIVATIZACE

LEVICE (např. Miloš ZEMAN) = privat. formou zaměstnaneckých AKCIÍ = rozprodání podniků zaměstnancům

PRAVICE (Václav KLAUS, Dušan TŘÍSKA, Tomáš JEŽEK) = nesouhlas - vidí náznaky kolektivního vlastnictví > prosazují formu tzv. KUPONOVÉ PRIVATIZACE

35 Kčs = KUPONOVÁ KNÍŽKA

1000 Kčs = 100 BODŮ k ní

výměna bodů za AKCIE nebo vložení do některých z PRIVATIZAČNÍCH FONDŮ (IPF) - nadále disponovaly

PRVNÍ VLNA =

celkem 5 kol - květen - prosinec 1992

účast téměř 6 milionů oprávněných občanů (77%)

po zakoupení kuponové knížky se člověk stal tzv. "DIKem" (držitelem investičních kuponů)

nejaktivnější např. HARVARDSKÉ fondy Viktora KOŽENÉHO